Uherské Hradiště 2013
Společné foto.
Na tento rok jsme tuto akci měli naplánovanou už dlouho. Termín byl ponechán z minulého roku, a tak se mladí rybáři mohli těšit na soustředění hned po škole. Letos jsme vyrazili na 5 dní. Po skvělých zkušenostech z minulých výletů jsme ani letos nemohli řeku Moravu a naše oblíbené slepé rameno opustit. Jako zázemí nám již podruhé sloužila budova rybářů v Uherském Hradišti. Místní organizace nám zajišťuje pobyt úplně zadarmo. Máme k dispozici místnost na přespání, koupelnu, kuchyň, toalety a po novotě i pergolu, která nás chrání jak před sluncem, tak deštěm. Budova se postupně rekonstruuje po povodních v roce 1997 a jenom za minulý rok proběhlo několik změn. Nová fasáda a již zmiňovaná pergola nám velice zpříjemňovaly pobyt.
První kapr výpravy.
Ráno 30. 6. jsme vyráželi z naší mateřské Vysočiny směrem na jih, na Slovácko. Vyjelo nás 12, do tří aut jsme se vlezli tak tak. Když jsme přišli k řece, pochopili jsme, že to nebude tak jednoduché jako minulé výlety. Řeka tekla opravdu hodně a nevěděli jsme, jestli budeme na takový proud vůbec připravení. Řeka v Třebíči ten týden dosahovala skoro druhého povodňového stupně a i řeka Morava nebyla ve svých obvyklých mírách průtoku. Ještě nám zbývala jedna varianta a to sice chytat na našem oblíbeném slepém rameni. Po rozprávce s místními nám ale bylo řečeno, že cejni zimu nepřežili a v rameni žije jenom kapr a plotice. Milan ale po prvním nahození všem ukázal, že ryb je tu pořád hodně. Po rychlé plotici vytáhl i kapra, a tak nám bylo rameno plně k dispozici po celé soustředění. Odpolední řeka nás také nezklamala, někdo se snažil chytat na masné červy, někdo na kukuřici, a někdo dokonce i na pelety. Podoustve, cejni, karasi, malé parmy a sumčí miminka byli při chuti první den nejvíce.
Vojtův karas z řeky.
Další dny už si parta nedočkavců dříve přivstala, protože měli vyzkoušené, že větší ryby braly ráno a večer mnohem lépe. To se letos moc nepotvrdilo. První dva dny byli na řece slabé. Až po dialogu s místním rybářem, který nám vysvětlil všechny naše mouchy, jsme konečně větší ryby nachytali. Začali jsme chytat níže, kde bylo jiné dno. Místo olůvek jsme používali krmítka a zlepšení to bylo veliké. To se nás drželo až úplně do konce soustředění. Na rybníčku neměli o záběry nouze. Kapři okolo 45cm brali neustále. Záběry dostávali jak na method feeder, tak na klasický páternoster.
Pár podouství se chytlo.
Počasí se časem také měnilo. Ze zamračených dnů se stávaly dny více a více slunné. Navštívili jsme dokonce i místní aquapark s několika tobogány, skluzavkami a vyhřívanými bazény. Jako správní feederaři jsme se ale už těšili na chytání. Chytání bylo většinou rozfázované jeden den na ranní a druhý na večerní chytání. I tak toho měly děti „plné zuby“. Jejich aktivita ale prospěla k tomu, že si každá chytl rybu nad 45cm. Mnoho mladých si mohlo vyzkoušet i to jaké je to bojovat a vytáhnout královnu našich řek, parmu obecnou. Většina kusů měřila okolo 55cm, největší chycená vytažená Michalem měla 62cm. Největší kapr z řeky byl vytažen v tom největším teplu, měřil asi 60cm, ale byl neskutečně vycpaný. Sumci se většinou tahali okolo 30cm, pětaosmdesátník už ale potěšil. To byla také největší a skoro poslední ryba výpravy. Na slepém rameni byl uloven největší kapr 52cm. Mezi větvemi a ostatními překážkami není jednoduché takovou rybu na feeder zdolat.
Cejn na pop-up boilies.
Na tomto soustředění jsme nachytali neskutečně mnoho ryb od malých až po opravdu velké, bojovné. Tolik velkých ryb ještě moc dětí z Feederklubu nepřelstilo. Musel to být pro ně opravdu velký zážitek. Řekl bych, že se opravdu nikomu nechtělo domů a minimálně ještě dalších 5 dní by na jihu zůstali. Většina se rozloučila s vodou až poslední den nějakým velkým soubojem s rybou. Akci hodnotíme za velice podařenou. Velký dík patří MO Uherské Hradiště, protože bez jejich zázemí by se nám taková akce dělala jenom těžko. Další pochvalu zaslouží určitě vedoucí tohoto soustředění. Jejich péče o děti se jim jednou snad aspoň vrátí.
Koupač
Odpolední chytání na řece.
První parmička.
Dejvův tloušť.
Double podoustev.
Pěkná plotice z řeky.
Jedna z několika parmiček.
První vytažený sumec.
Ranní okoun.
Začaly kousat i větší ryby.
Jedna z větších parem.
Večerní parma.
Kapří sluníčko.
Double kapřík.
Jeden z menších sumců.
Karasi brali jak na rameni, tak i na řece.
Tom s kapříkem.
Tomova želva z ramene.
Vojta zdolal parmu 54 cm.
Kapřík z ramene.
Největší parma 62 cm.
Cejni brali každý den na řece.
Pepova parma.
Sumík na 8 mm peletu.
Poslední rybka výpravy.