Rybářské soustředění Uherské Hradiště 2019
Řekl bych, že pro nás (účastníků) je tato akce nejlepší týden v roce. Proto jsme ani tento rok nemohli vynechat osmiletou tradici Feeder Klubu Třebíč. V pátek 28. června jsme dostali ve školách vysvědčení, ale my už jsme byli myšlenkami u řeky v Uherském Hradišti. Sešli jsme se jako každý rok na parkovišti u Penny v Třebíči, když jsme viděli tu spoustu věcí co mládežníci dovezli, kupodivu jsme je všechny naložili do aut a hurá do Hradiště. Už od začátku nás bylo více o vedoucího Rudu, který nám pomáhal dopravit mládežníky na místo určení.
Celá parta na soustředění
Čím blíže jsme byli našemu cíli, tím více jsme se těšili, protože většina z nás už tam byla na minulých ročnících. Hned co jsme přijeli na místo, tak všichni vyndali z aut věci na spaní, aby je nemuseli chystat po tmě a hurá na ryby. Už první hodiny lovu bylo poznat, že si těch deset dní na rybách užijeme, protože ryby braly už od začátku, jak kdyby celý rok nežraly. Ještě více nám to zpříjemňovaly snídaně a svačiny v trávě u řeky, u kterých nebylo neobvyklé, že jsme je nestačili sníst a zůstávaly nám třeba na večer. Při snídani jsme probírali taktiku lovu a každý hlásil co už nachytal. No co víc si přát.
Snídaně u vody.
V sobotu k nám dojel další vedoucí Erik a po pondělním příjezdu vedoucího Laďe, který byl na mistrovství České republiky ve feederu a Tomáše, který byl na Olympiádě dětí a mládeže za kraj vysočina v plavání, jsme byli kompletní. Ten den se už, ale Ruda chystal k odjezdu, který zastupoval Ladu. Říkal, že si s námi těch pár dní užil a o jeden den si pobyt prodloužil, jak se mu tam s námi líbilo.
Tonda a jeho parma.
Naše dny vypadaly tak, že jsme se postupně probouzeli, ale do 8:00 jsme už byli všichni u řeky, protože v osm hodin služba donesla snídani k řece. Cele dopoledne jsme strávili na rybách u řeky.
V 10:00 služba donesla svačinu, které bylo snad ještě víc než snídaně. Od vody jsme odcházeli, tak abychom jsme stíhali oběd, na který jsme chodili ve 12:00. Následoval polední klid, který trval přibližně hodinu a po něm odpolední program. Chodili jsme třeba na koupaliště, kde jsme se museli odmočit v bazéně, na tobogánu, skluzavkách nebo v teplé vířivce. Byli jsme se i projít do města na výbornou zmrzlinu a nechyběla návštěva rybářských potřeb, kde jsme doplnili rybářskou bižuterii
Erik a Tomáš chytali parmy i v noci.
Nesměl chybět náš každoroční výlet do Modré, opravdu to tam stojí za návštěvu, hlavně podvodní tunel, kde jsou vidět malé i velké ryby. Ve středu za námi přijel dokonce Milan Tychler. Povídal nám o chytání na řece, i jak chytat větší ryby, jak s rybami zacházet, abychom je nezranili a nakonec nám ještě ukazoval techniku nahazování s multiplikátorem. Je to vstřícný a sympatický člověk, který dokáže poradit a vážíme si toho, že si na nás udělal čas. Večeřeli jsme většinou v 18:30 . Když jsme se vrátili na svaz, vydali jsme se zase na ryby, tam jsme byli tak dlouho jak to šlo. Po příchodu na rybářský svaz jsme si sedli před ubikaci, povídali o příhodách z ryb, o strategii na další dny.
Milan Tychler ukázka na řece Moravě.
Překvapilo nás, kolik jsme letos nachytali parem. Skoro každý si alespoň jednu parmu chytil a to je slušné, oproti minulému roku, kdy se chytly tři parmy za celou výpravu.Letos si pěkně zachytal Tomáš, který chytil parmu 68cm na kousek párku ze snídaně a to nebyla jediná, co chytil. Také Lukáš se ukázal, chytil hned 5 mírových sumců a i mnoho menších. Náš nejmenší účastník soustředění Honza (10 let )nachytal také hodně ryb. Brali cejni, podoustve, plotice, karasy i o kapry nebyla nouze. Nebyl problém za dopoledne chytnout 40 - 50 ryb na jednoho mládežníka.
Dan a jeho parma.
O víkendu byly na řece závody 1. ligy v plavané a bylo se na co koukat. Jenže plavačkáři nebyli jediní, kdo měl závody. V sobotu jsme udělali výpravu do Uherského Ostrohu, za účelem klubových závodů. Soutěžili jsme o největší rybu, kterou chytil Erik. Krásného amura s délkou 62cm. Ale jelikož se do závodu a soutěží vedoucí nepočítali, tak vyhrál závod Honza Kováč s cejnem 48cm. Během celého pobytu se také soutěžilo o 1. a 2. největší rybu, Erik chytl sumce 84cm, ale do soutěže počítal jako 1. Lukáš se sumcem 81cm a 2. Ondra, také se sumcem 71cm. Pro mládežníky byli připraveny ceny a poháry.
Ceny pro mládežníky.
Nejlepší mládežníci na závodech.
Poslední den dopoledne jsme si šli ještě zachytat a někteří jsme zkusili jsme chytat ,,pod nohama“ zhruba 5-10 metrů od břehu z důvodu mnoha rybářů na řece. No jejda to bralo! Chytli jsme takhle dalších několik parem a Ivan si zachytal perfektně, chytnul pět parem, z toho jedna měla 70cm. Krásná ryba.No a v restauraci jsme si, jak už je tradicí, nechali udělat jako poslední jídlo zmrzlinový pohár. Už se těšíme na zase na příští rok, že si zde zachytáme třeba stejně jako letos.
V našem kroužku máme také velmi dobrý kolektiv. Jsme kamarádi, pomáháme si a radíme navzájem. Důkazem jsou tomu třeba Honza K. a pan Lorenc, Honza poradil panu Lorencovi, co má dát na háček a pan Lorenc za chvíli přišel s krásným kaprem.
Martin a jeho černoch.
Nebo třeba Erik s Tomášem, kteří spolu pokaždé nachytali pěkné ryby. Erik se teda několikrát pomoci od Tomáše nedočkal, protože ten když usne, tak ho ani kopáním nevzbudíte, jinak spolupracovali výtečně.
Závěrem bych moc rád poděkoval jménem Feeder Klubu Třebíč rybářskému svazu Uherské Hradiště pod vedením pana Čaji a místního výboru, jsou velice hodní, ochotní a díky nim má rybářská mládež v UH velmi dobré zázemí. Také nás občas chodili navštěvovat na svaz.
Děkujeme za umožnění pobytu na budově svazu na těch skvělých 10 dní.Také děkujeme místní restauraci Sport centrum Morava, za taková chutná jídla a za tak velké porce.
Samozřejmě nesmím zapomenout na sponzory, kteří nám dali nějaké ceny pro mládežníky úplně zadarmo, ty byly nakonec spravedlivě rozděleny. Děkujeme hlavně rybářským potřebám Pod Hladinou, dále paní Čaňkové-Mann Hummel Nová Ves, paní Marténkové-Čáslavice, Milan Tychler, nadace ČEZ, BN-SIT s.r.o. Bártík + Novotný, Feeder Klub Třebíč, František Hanáček-Maver.
Na závěr také velké poděkování našim vedoucím Milanovi, Laďovi, Erikovi a Ivanovi.
Feederu zdar Tonda Čaněk